Vytvořeno: 04.11.2026
Naposledy upraveno: 04.11.2026
Proč vegani přestávají být vegany a znovu jedí maso? Mezi často uváděné důvody patří zdravotní potíže, společenský tlak a změněné osobní motivy. Znamená to ale, že veganství z dlouhodobého hlediska nefunguje?
Ne - studie ukazují, že za takovým návratem stojí různé zkušenosti a těžkosti.
Zdravotní problémy - může za ně opravdu veganská strava?
Bývalí vegani někdy popisují nedostatek energie, zažívací potíže nebo nedostatek živin. Takové zkušenosti můžou být naprosto upřímné. Z toho ale ještě neplyne, že příčinou byla samotná absence živočišných produktů.
Jde o klasický případ logického klamu Post hoc ergo propter hoc (latinsky „po tom, tedy kvůli tomu“): jen proto, že se něco stane po nějaké události, to nemusí být způsobeno touto událostí. Možná ten člověk zároveň:
- Jedl méně kalorií
- Snížil příjem bílkovin
- Přijímal víc vlákniny
- Neužíval vitamin B12
- Už měl nedostatek živin, který se odhalil až během veganského období
Špatně naplánovaná rostlinná strava může vést k tomu, že člověk přijímá příliš málo kalorií. Často nezvykle vysoký příjem vlákniny může zpočátku způsobovat zažívací potíže. Důležitým tématem je také zásobení živinami: především vitamin B12 se při veganské stravě musí spolehlivě doplňovat.
Za tohoto předpokladu může dobře naplánovaná veganská strava pokrýt potřebu živin a podporovat zdraví. Proto je třeba rozlišovat mezi individuální zkušeností a obecným tvrzením o veganství. Kdo se po zdravotní stránce necítí dobře, měl by nechat možné příčiny lékařsky vyšetřit, místo aby z jednotlivých zkušeností vyvozoval paušální závěry a hned se vrátil k živočišným produktům.
Chybějící etické přesvědčení: jakou roli hraje motivace?
Na sociálních sítích se znovu a znovu objevují bývalí vegani, kteří vyprávějí, že se konečně zase „cítí svobodně“. Přitom se ale často přehlíží důležitá otázka: byli tito lidé opravdu vegany z etického přesvědčení - nebo se prostě nějakou dobu stravovali rostlinně?
Mezi rostlinnou stravou a veganským způsobem života je totiž zásadní rozdíl: kdo se stravuje rostlinně, vzdává se živočišných potravin. Může to být ze zdravotních důvodů, kvůli životnímu prostředí, kvůli hubnutí nebo kvůli stravovacímu trendu. Veganství jde naproti tomu dál. V jeho středu stojí etický postoj, že zneužívání zvířat je špatné.
Kdo se stravuje rostlinně, protože se chce cítit v lepší kondici, může svůj jídelníček kdykoli znovu přehodnotit. Možná mu jiný způsob stravování subjektivně vyhovuje víc. Možná chybí motivace. Možná mu sýr prostě až moc chutná. Kdo ale chápe veganství jako etické přesvědčení, klade si jinou otázku: je ospravedlnitelné zneužívat zvířata pro můj požitek, mé zvyky nebo mé pohodlí, když existují veganské alternativy?
Co říkají studie o bývalých veganech?
Jeden průzkum výzkumné organizace Faunalytics zaměřené na ochranu zvířat se dotázal více než 11 000 lidí. Výsledky zprvu zní fatálně: 84% těch, kdo vyzkoušeli vegetariánskou nebo veganskou stravu, ji zase opustilo. Důležité ale je: studie zkoumala bývalé vegetariány a bývalé vegany společně. Navíc do ní byli zahrnuti i lidé, kteří tuto stravu zkoušeli jen krátce. Těch 84% tedy neznamená, že 84% všech eticky přesvědčených veganů jednou zase začne jíst maso.
Co je nápadné: 58% bývalých vegetariánů a veganů uvedlo zdraví jako jeden ze svých původních motivů. To ukazuje, že mnoho lidí začíná s rostlinnou stravou z úplně jiných motivů, než jsou práva zvířat. Pokud jsou v popředí osobní výhody, rozhodnutí se může změnit, jakmile se tato očekávání přestanou naplňovat.
To neznamená, že bývalí vegani zásadně neměli žádné etické přesvědčení. Je ale rozdíl, jestli se někdo vzdává živočišných produktů kvůli osobnímu prospěchu, nebo jestli zásadně zpochybňuje zneužívání zvířat.
Tlak skupiny - když je sociální okolí silnější než přesvědčení
Dalším podceňovaným faktorem je společenský tlak. Lidé chtějí někam patřit. Nikdo nechce na každé rodinné oslavě, mezi přáteli nebo v restauraci poslouchat hloupé poznámky.
Právě takové sociální těžkosti byly zkoumány i vědecky. Studie z roku 2023 sledovala zkušenosti 20 mladých dospělých při přechodu na veganskou stravu. Mimo jiné se ukázalo, že důležitým faktorem pro to, zda změna vydrží, je sociální přijetí. Také už zmíněná studie Faunalytics to potvrzuje: 63% bývalých vegetariánů a veganů bylo nepříjemné, že se svou stravou odlišují od ostatních.
Společenský tlak přitom může fungovat oběma směry: někteří lidé začnou s rostlinnou stravou, protože jejich okolí žije vegansky. Jiní se vracejí k živočišným produktům, protože se chtějí přizpůsobit svému neveganskému okolí.
Závěr: Proč vegani přestávají být vegany a jak zůstat veganem dlouhodobě?
Výzkum ukazuje, že neexistuje jeden jediný důvod. Zdravotní očekávání, sociální konflikty a osobní motivace působí společně.
Někteří vyzkoušeli určitý způsob stravování, aniž by se hlouběji zabývali argumenty pro práva zvířat, které za ním stojí. A právě proto se vyplatí víc informovat o etice ve vztahu ke zvířatům a o pozadí živočišného průmyslu, místo aby se veganství propagovalo jako stravovací trend. Kdo se totiž vzdá živočišných produktů jen kvůli trendu, může s nimi při dalším trendu zase začít.
Proto bychom neměli brát každý návrat ke konzumaci masa jako důkaz proti veganství. Spíš bychom měli pracovat na tom, abychom předcházeli hlavním důvodům takových návratů, například tím, že budeme informovat o zdravotních aspektech a vytvoříme podporující veganskou komunitu.
➡️ Sdílej naši odpověď:
